Základní výzdoba chrámu, jak ho známe dnes je z roku 1739. Všechy prvky oltářů, na kterých je použito umělého mramoru (a tedy i hlavní oltář) mají stejného autora. Je jím vyhlášený brněnský mramorář Ondřej Huber.
Hlavní oltář má sochařskou výzdobu. Ideový projekt oltáře vytvořil Josef Winterhalter starší. Oltář realizovali bratři laikové Dominik Kirchner a Damascen Schwarz, v letech 1743 až 1749. Oltář je zasvěcen úctě archanděla Michaela a Královně posvátného růžence. Po plastické stránce je oltář monumentální třípatrová stavba. Na oltáři jsou sochy: nejvýše nejsvětější Trojice, níže andělé - uprostřed svatý Michael archanděl, v pravo svatý archanděl Gabriel s lilií v ruce, v levo archanděl Rafael v rouše poutníka, ochránce a lékaře duší putujících k Bohu. Nad svatostánkem Panna Maria s Ježíškem v náručí. Ježíšek ručkou korunuje Pannu Marii. Je zde tedy vyobrazeno tajemství růžence číslo 15. Ostatní tejemství jsou rozprostřeny po kněžišti kostela. Okolo Panny Marie s Ježíškem klečí světci svatý Dominik a svatá Kateřina Sienská, kteří učí křesťanský svět modlitbu svatého růžence. Nad východy ze sákristie zvou k modlitbě růžence též sochy papežů - dominikánů - svatého Pia V. a blahoslaveného Benedikta XI., který nese tiáru. Modlitbu růžence vysvětluje i skupina obrazů na stěnách v kněžišti okolo hlavního oltáře. Ostatky v oltáři jsou do mensy vloženy 24 května roku 1906 biskupem Huynem. Edná se o ostatky mučedníků. Oltář byl na konci druhé světové války těžce poškozen pumou a toto poškození bylo opraveno sochařem Jaroslavem Vaňkem v letech 1945-46. V současné době je oltář používán jako svatostánek k uchování Eucharistického Krista. Na oltáři se v každou neděli slouží Mše svatá podle misálu z roku 1962.