Náboženství a oběť

S hlediska mravního rozumíme obětí každé dobrovolné zřeknutí se vlastního dobra ve prospěch někoho jiného. Tak se můžeme zříci vlastního přání, práva, majetku, můžeme obětovati pro druhého svůj čas, volnost, své síly, zdraví i život.  Mravní a kulturní hodnotu těchto obětí uzná jistě každý, i ten, kdo nemá náboženské víry. Právě pro nezištné oběti, přinesené pro dobro rodiny, společnosti, vlasti, bývají velebeni ušlechtilí mužové a ženy a dáváni za vzor novým pokolením. Bez vzájemných obětí by se lidská společnost neudržela, sobectvím by se ubil život, slabí by byli odsouzeni k zániku, kultura by se nepovznesla.
Avšak pohnutkou k obětem ve prospěch trpících a strádajících nemusí býti jen láska a soucit s bližním. Možno si ukládati oběti a prokazovati bližnímu dobro z úcty a lásky k Bohu. Myšlenka na Boha může býti mocnou vzpruhou k obětavnosti. Nelze popříti, že právě křesťanství zrodilo hrdinnou obětavnost. Lidský nevděk by snadno ochromil vůli k obětem: ale kdo přináši oběti pro bližního z důvodu, aby učinil radost Bohu, aby mu tím projevil lásku, úctu a vděčnost a aby splnil jeho přání, ten nachází vždy nové vzpruhy k odříkání a k velkomyslným obětem. Tato skutečnost se též celkem všeobecně uznává.
Jsou však též oběti, které se podávají přímo Bohu. Každý úkon chvály a úcty, každá modlitba, každé sebezapření, každý ctnostný čin je obětí příjemnou Bohu. Tyto osobní oběti náležejí k podstatě křesťanství. Celý život křesťana má býti takovou obětí. Svatý Pavel nás nabádá, abychom se vydávali v oběť živou, svatou, Bohu libou, aby to bylo duchovní bohoslužbou naší (Řím. 12, 1). Ale mimo tyto oběti mravního řádu existují v dějinách lidstva oběti jakožto vnější úkony bohoslužebné, při nihž se nějaký viditelný dar věnuje Bohu, a tím, že se za určitých obřadů zničením neb přeměnou vylučuje z lidského užívání a tak zasvěcuje Bohu.
Ve všech náboženstvích světa možno pozorovati náboženské oběti jakožto vrcholné úkony bohoslužebné. Svou vlastní oběť má i Církev Kristova. Jedině náboženské společnosti, které vznikly výběrem z prvků křesťanství, nepřijaly prvků obětních. Obětí nemají Židé od doby Kristovy, čímž se vlastně usvědčují ze zpronevěry: Oběti Kristovy neuznali - proč však zastavili konání obětí přikázaných ve Starém Zákoně? Tím bezděčně vydávají svědectví, že starozákonní oběti nemají ceny od smrti Kristovy.  Islám nemá oběti, neboť vznikl výběrem z prvků talmudského židovství. Novodobé náboženské společnosti rovněž nemají ve svých bohoslužbách oběti, pokládajíce ji za přežitek.
Ale dějiny nás poučují o pozoruhodné skutečnosti: u všech národů světa od nejstarších dob, pokud můžeme jejich život sledovati, vyskytuje se kult božství a s ním nerozlučně jsou spjaty oběti. Božstvu se přinášely v oběť dary přírody tím, že se spalovaly neb jiným způsobem vylučovaly z lidského užívání. Dnes se obdivujeme vyspělé kultuře dávnověkých národů. Jestliže v mnoha oborech vynikly až tak vysoko, že dosáhly téměř naší výše kulturní, dlužno jim toliko v oboru bohopocty upírati jakýkoliv zdravý smysl a ve všem viděti jen výron pověrčivosti a barbarství? 
Poblouznění nikdy nebylo přec nikdy zjevem všeobecným a trvalým, neboť blud je vyjímka, ale pravda je pravidlo - blud je stav chorobný, jež může zachvátiti některé národy, ale nikdy se nerozšíří po celé zemi, a i kdyby tomu tak bylo, pozdější věky přinesou vyléčení. Avšak víra ve smíření s Božstvem prostřednictvím obětí se nachází u všech národů: je tudíž zákonem, jehož původ tkví buď v lidské přirozenosti nebo v nadpřirozeném zjevení - tedy jest vložen do lidské duše od Boha. Ovšem postupem dob se mísily k pojmu oběti prvky hrubé, nelidské, ale badatelé dokazují, že v primitivních formách bylo vždy náboženství poměrně čisté a ušlechtilé. 
Souvisí- li tedy oběť tak těsně a všeobecně s náboženstvím, že jí nemůžeme odbýti jako plod porušené fantasie, dlužno hledati její hlubší smysl. A tu je na bíle dni, že jej musíme hledati v oboru symboliky, neboť i u primitivních lidí dlužno předpokládati to vědomí, že božstvo nemůže míti užitku ani smyslového požitku z obětovaných zvířat a plodin.

Kontakt

Bratrstvo Živého růžence Brno formosus@seznam.cz